Duchovní galerie Jiřího Holého
prostor kde se tvořilo v tichu proti lži.

Mapa duše, barevná modlitba

 Tvorbu Jiřího Holého nelze jednoduše zařadit do jednoho směru. Je to osobitý styl, který čerpá z expresionismu, symbolismu i realistického základu, ale který překračuje všechny běžné kategorie. Holý maloval v tichém nesouhlasu s dobou – vnitřním jazykem, který vzdoroval duchovní prázdnotě komunistického režimu.

 Jeho styl je duchovní expresí, modlitbou v barvě.

Obrazy často zachycují vnitřní krajiny duše, struktury víry, osobní bolesti a naděje, nebo symbolická setkání se světlem a temnotou. Nejde však o ilustrační náboženská témata, ale o vlastní zření – vizionářské, hluboce osobní a současně archetypální.

 Holý používal barvy jako živé nositele významu – promýšlel jejich vztahy, váhy, průběhy. Jeho kompozice nejsou jen estetické, ale psychické a duchovní mapy, často vytvořené v duchovním stavu soustředění a kontemplace.

 Navzdory vyloučení z oficiálních uměleckých struktur po roce 1969, zůstalo jeho dílo silné, autentické a duchovně hluboké – o to silněji dnes promlouvá.

Jiří Holý byl zakladatelem mimořádně úspěšné humanitární nadace Likvidace lepry, kterou později daroval Církvi. Jeho výtvarné dílo však zůstalo stranou pozornosti, přestože svou kvalitou, hloubkou i odkazem předčí mnohé ze soudobých autorů.

 Tento katalog má ambici toto opomenutí napravit a ukázat dílo, které je dnes snad ještě aktuálnější než v době svého vzniku.

Autor: Jiří Holý, Korunování mučednickou smrtí, 1973, olej na plátně, 35x27cm

Význam díla Jiřího Holého

Přináší duchovní rozměr tam, kde vládne duchovní prázdnota.

Spojuje umění  a vnitřní zkušenost, ne povrch ale bytostné.

Připomíná, že pravda nemusí zaznít hned – ale nakonec zazní.

Učí, že pomoc druhým a hluboká tvorba nejsou v rozporu, ale jednotě.

Přináší svědectví o velkém duchovním zápasu , víře a světle. Holý byl pravdivý v době lži!

V jeho díle je světlo, které nepochází z tohoto světa, ale z hlubin modlitby, vize a zápasu.

Holého obrazy nejsou zbožné dekorace, ale vizionářské výkřiky, často až apokalyptické.

Holý toužil být především pravdivý, to z něj činí opravdového svědka doby. V době kdy se víra často trivializuje, přináší Holý drsně krásnou víru, která prošla ohněm.

Jiří Holý jako svědek pravdy v temných časech Holý tvořil v časech, kdy pravda nesměla být vyslovena a duchovno bylo potlačováno. Za svůj otevřený postoj a veřejné prohlášení byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu výtvarných umělců.

Holý jako opuštěný prorok – Jiří Holý daroval církvi v roce 2011 nadaci úspěšnou nadaci LL- Likvidace Lepry , kterou založil v roce 1992, vedl ji tak dlouhých 19 let do svých 82 let věku. Holého jediné přání vystavit jeho díla, nebylo vyslyšeno ani církví. Tvořil a přesto byl umlčen. To z něj dělá proroka, který viděl víc nežli svět byl ochoten slyšet.

Barva jako modlitba, duchovní jazyk Jiřího Holého  - Jiří Holý nepoužíval barvy realisticky, ale symbolicky. Barva pro něj rezonovala s vnitřním stavem postavy krajiny, nebo duchovního poselství. Holý nemaloval na pohled, ale na vnitřní sluch, barevné kompozice nejsou efektní, ale tiché, hloubavé, září zevnitř. Malířská spiritualita, Holý barvou vyjadřoval duchovní obsah. Holý zaznamenával barevné schémata, zkoumal vztahy barev, barvy si sám míchal. rozvrhy barev, jako by komponoval hudební skladbu, pracoval s názvy tónin. Jedná se o naprosto vyjímečný přístup v českém malířství.

 Vlasta Sybila Klumparová Holá - Celoživotní partnerka Jiřího Holého, akademická malířka, byla mu inspirací i oporou, jeho odkaz nesla až do své smrti a následně s vírou předala osudu.

Duchovní expresionismus s prvky symbolického realismu

Silná výpověď, osobní i vizionářská barevnost, práce s emocemi a vnitřními krajinami. Expresivní, ale ne destruktivní – duchovní hledající.​

Transcendentální malba hluboké víry

Styl vychází z reality (portréty, krajiny), ale přetváří ji do duchovního výrazu. Ranný styl, pozdější madony.

Symbolický spiritualismus

Klade důraz na symbol, spiritualitu a vnitřní zření. Styl není formální – jedná se o jakési vidění za oponou světa. Obrazy se silným duchovním významem.

Vizuální teologie/ teologická malba

Dává důraz na víru, vnitřní modlitbu, mystiku