.jpg)
FOTO: Archiv manželé Dubovští, malíři Sybila a Jiří se svými díly u manželů Dubovských v Zábrdském mlýně na Šumavě.
Životní kontext
Vlasta Klumparová se narodila v Praze, dětství a mládí prožila v Uhříněvsi. Navštěvovala gymnázium v Říčanech a v období protektorátu absolvovala obchodní kurz, zároveň se věnovala praktickým dovednostem, včetně šití.
Po válce nastoupila na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde studovala u profesora Aloise Fišárka - užitá a monumentální malba. Zde se seznámila s Jiřím Holým, s nímž uzavřela v roce 1952 manželství. V osobním i uměleckém životě vystupovala pod jménem Sybila.
Společná tvorba a životní osud
Manželé Holý sdíleli nejen společný výtvarný základ, ale i hluboké duchovní směřování. Jejich tvorba vznikala v trvalém dialogu – v některých případech se tematicky prolínala, jindy se přirozeně doplňovala.
Zatímco Jiří Holý pracoval s výrazným kontrastem a expresivní malbou, Sybila Klumparová Holá rozvíjela jemnější, harmonický projev založený na citlivé práci s barvou a linií. Jejich vztah tak představuje výjimečný příklad dvou autonomních, a přitom vzájemně propojených uměleckých přístupů.
Po vyloučení Jiřího Holého ze Svazu československých výtvarných umělců v roce 1969 se oba ocitli mimo oficiální kulturní struktury. Tvořili nadále v ústraní, bez možnosti systematické prezentace.
Prostředí a inspirace
Významným zdrojem inspirace pro oba autory byla krajina Šumavy, kde dlouhodobě pobývali, zejména v oblasti Zábrdského mlýna. Tato krajina se stala ústředním motivem jejich tvorby, nikoli však jako pouhý přírodní motiv, ale jako prostor vnitřní zkušenosti a duchovního prožitku.
Vedle Šumavy bylo důležitým místem jejich života také zázemí ateliérů – nejprve na Spořilově, později v adaptovaném objektu v Záběhlicích u Hamerského rybníka, kde si postupně vybudovali skromné prostředí pro tvorbu i život.
Manželé zůstali bezdětní a jejich život byl plně soustředěn na tvorbu a společné hodnoty.
Charakter tvorby
Tvorba Sybily Klumparové Holé je spjata především s technikou pastelu, který se stal jejím charakteristickým výrazovým prostředkem. Vedle něj se věnovala také malbě, portrétu, textilní tvorbě a návrhům tapisérií.
Její díla vynikají:
- jemnou, harmonickou barevností
- měkkou, plynulou linií
- ztišeným, kontemplativním charakterem
- schopností proměnit krajinu v obraz vnitřního světa
Vedle krajinomalby a portrétů se věnovala i duchovním a církevním motivům, které přirozeně navazují na společné spirituální směřování obou autorů. Její práce představují citlivější a přístupnější polohu k expresivní a symbolické malbě Jiřího Holého.
Autor: Vlasta Sybila Klumparová Holá - "Pod Bobíkem (Šumava)",1974 Pastel - kombinovaná technika na plátně, 49x49 cm
Humanitární činnost
V roce 1992 se Sybila Klumparová Holá spolu se svým manželem podílela na založení nadace Likvidace lepry. Tento projekt se stal významnou součástí jejich života a představoval praktické naplnění jejich duchovního postoje.
Po smrti Jiřího Holého pokračovala v odkazu společného díla i hodnot. Stejně jako její manžel věnovala část svého odkazu církvi, aby byla zajištěna kontinuita humanitární i duchovní činnosti.
Vztah k Jiřímu Holému
Sybila Klumparová Holá nebyla pouze životní partnerkou Jiřího Holého, ale i jeho tvůrčím protějškem, oporou a inspirací.
V jeho tvorbě se často objevuje jako portrétovaný motiv a symbolický prvek – ženský princip zde vystupuje jako prostředník duchovního poznání a vnitřního vidění.
Jejich vztah byl založen na sdíleném vnímání světa, víry a umění a představuje jedinečné spojení dvou tvůrčích osobností.
Pozůstalost a současný stav
Po smrti Jiřího Holého (13.12.1926-7.4.2017) a následně jeho manželky Vlasty Sybily Klumparové (13.6.1926- 1.12.2021) zůstala jejich rozsáhlá malířská pozůstalost bez institucionálního zajištění. Soubor děl byl dlouhodobě uložen v nevyhovujících podmínkách a vyžadoval odborné ošetření, třídění a systematickou dokumentaci.
Z iniciativy Dagmar Hlaviznové bylo zahájeno soustředění, základní konzervace, fotodokumentace a postupná katalogizace díla. Tento proces dnes vytváří předpoklady pro nové odborné zpracování a zasazení tvorby Jiřího Holého do kontextu českého umění 20. století.
Sbírka je od roku 2023 spravována Dagmar Hlaviznovou za pomoci platformy AEST+.
Tvorba Sybily Klumparové Holé představuje svébytný a citlivý protipól k dílu Jiřího Holého. Její práce přináší ztišenou, harmonickou polohu, která rozšiřuje společný duchovní a výtvarný rámec jejich tvorby.
V kontextu českého umění 20. století jde o osobnost, jejíž význam dosud nebyl plně doceněn a která si zaslouží nové odborné zpracování i širší prezentaci.
Výstavy
Kolektivní výstavy
1958 – Tvůrčí skupina MS 58, Galerie Nová síň, Praha
1965 - Dům pánů z Kunštátu Brno
Galerie Písek, Karlovy Vary, Uhříněves, Plzeň, II.Pražské salóny